„Byli jednou dva bratři. Nebylo to za devatero horami ani devatero řekami, ale v České republice, v Praze. Kluci byli v předškolním věku, kdy ke správnému vývoji potřebovali péči a lásku rodičů. Místo toho byli, vzhledem k neplnění úředních úkonů ze strany matky, umístění do dětského domova. Když je rodiče po čase získali zpátky, chlapci začali docházet do integrační školičky Smíšek, kde „tety“ pojaly podezření, že se v rodině dějí věci, které chlapcům rozhodně nedělají dobře. Proto hledaly odbornou pomoc, která by zasáhla a potvrdila jejich domněnku. Podařilo se, a tak byli chlapci vráceni do dětského domova, což bylo to nejlepší možné řešení, které zajistilo jejich bezpečí. Aby tety ze Smíšku zmírnily jejich smutnění, chtěly klukům koupit dárek, jenže si uvědomily, že ostatním dětem bude líto, že nic nedostaly. A tak vznikl projekt Strom splněných přání.“