Léto a s ním období prázdnin je spojené se sluníčkem, opalováním, pobytem u vody. Náš malý chlapeček vodu miluje, je mu jedno, jestli je čistá nebo špinavá, jak v něčem vidí vodu, začne se v tom máchat. Byl horký den, napuštěný malý nafukovací bazének. Synek si hrál vedle něj, měla jsem ho pár metrů od sebe. Ale v jednu chvíli jsem se zakoukala do časopisu a přesně v ten moment se malý rozhodl se vykoupat.

Z médií a možná i ze svého okolí zná každý jistě nějaké případy, kdy došlo k napadení dítěte psem.  Přesto však pes a dítě mohou být nejlepšími kamarády. Pokud zavzpomínáme, jistě si vybavíme mnoho příběhů o tom, jak se pes dokázal postarat o dítě, jak jeho rodiče byli psem upozorněni na to, že s dítětem není něco pořádku anebo jak pes zachránil celou rodinu před možným výbuchem plynu v jejich domě atd. 

Čím dál více lidí považuje své čtyřnohé miláčky za členy rodiny, a jako takové je neradi necháváme samotné. Psi si na jízdu autem zvyknou snadno a mnozí si ji dokonce užívají. Jak ale zajistit, aby cesta probíhala klidně a bezpečně pro obě strany?

Prázdniny jsou pro mnoho předškoláků ty poslední, které ještě stráví bezstarostně bez učení. Pro nás rodiče je to příležitost jim v tyto měsíce vštěpovat zásady pro jejich vlastní bezpečnost. Řada dětí chce chodit do školy sama. To přináší velkou míru důvěry od rodičů a notnou dávku zodpovědnosti od dítěte. Děti jsou ovšem důvěřivá stvoření a je tedy důležité jim co nejdříve vštípit základní zásady bezpečnosti.

Každý rodič se může ocitnout v situaci kdy se mu ztratí dítě a je jedno, zda v obchodě, na písku nebo za domem. Vzhledem k tomu, že jsem se před pár dny sama zúčastnila hledání ztraceného chlapce, což mě navedlo k tomuto článku, si dnes řekneme co dělat v těchto situacích.

Role žen a mužů ve společnosti se mění.  A pánové jsou často v defenzivě. I chlapi mohou být týráni, jen se o tom stydí většinou mluvit. Prý dokonce celá čtvrtina mužů už ve svém životě týrání zažila. Jsou ženy, které mydlí své muže hlava nehlava, a spousta mužů si to nechá líbit. Nadvládu svých žen trpí většinou proto, že nechtějí přijít o své děti anebo jim nechtějí způsobit trauma rozvodem.

Zvídavost našich dětiček nezná mezí. Jakmile začnou lézt, celý byt se stává hřištěm se spoustou věcí, které musí prozkoumat. Mohou ovšem narazit na věci, které by jim do rukou (a tím spíš do pusy) rozhodně přijít neměly. Ať už to jsou léky, prostředky pro úklid domácnosti, pokojové rostliny. Z naší nevšímavosti, vůči těmto rizikům, se může stát velká tragédie. Ze všech registrovaných otrav v Česku jich celá polovina připadá na děti!