Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
- tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí,
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

barunkakralicek

 


Další články z kategorie

Říkanky

40 našich nejoblíbenějších

1. Antoši, máš kocoura na koši! Kocour spadne z koše, porazí Antoše!

2. Kadla, Kadla, z půdy spadla, natloukla si koleno o dubové poleno.

3. Petr, Petr, chytil metr, hnal Vořecha až do Lhoty, že mu koupí na kalhoty.

4. Antonín veze kmín, veze Káču na tragaču, posadil ji za komín.

5. Josefe, Josefe, koza běhá po lese! Josef za ní s tlustou holí, koza křičí, že to bolí!

6. Pavel, Pavel, do pekla zajel na bílém koni, čert ho tam honí.

7. Za naší stodolou Hnědka se pase: až se tam napase, potáhne zase.

8. Jedna, dvě, Honza jde, nese pytel mouky. Máma se raduje, že bude péct vdolky.

Reklama