Zajíc tlapkou bříško hladí, se včelami kamarádí. Dostal od nich medovinu, utíkal s ní na mýtinu. Kdo měl žízeň, tomu dal. Sám se napil, hned se smál – che, che, che. Nožky do tance se daly, před zajícem utíkaly. Volá: "Nožky, stůjte chvíli!" Kdepak, jen se zatočily! Po mýtině běží lehce, zůstat v klidu se jim nechce. Hop, žabáku skvrnitý, kdo skočí výš? Já či ty? Není to těch nožek vina, může za to medovina. 

diplopeta

 


Další články z kategorie

Říkanky

Otakárek fenyklový

Předevčírem jsem vám venku málem šlápl na housenku. Koukla na mě, ruce v bok, řekla: Dál už ani krok. Já jsem housenáček Ota, jestli mě však tvoje bota nezašlápne omylem, brzy budu motýlem.

Tuze krásným, to ti povím, otakárkem fenyklovým.

Reklama