Liška na nás číhá v houští
zmije v lese jedy pouští
medvěd bručí za pařezem
seřežem je jedním řezem

 

Mám téměř čtyřletého syna a mimo těch známých básniček, které se učí mu některé i vymýšlím.

Když jsme jednoho letního odpoledne prchali z lesa ze sběru ostružin před bouřkou a komáry tak jsem mu vymyslela tuhle:


Liška na nás číhá v houští
zmije v lese jedy pouští
medvěd bručí za pařezem
seřežem je jedním řezem

Když se učil chodit na nočník tak jsem mu vymyslela tuhle:

Každá dobrá plína

vůbec není líná

spolkne všechno čůrání

a vůbec se nebrání

za to řekni plíně dík

a upaluj na nočník

 

No a při jídle pro lepší papání kolínek jsem vymyslela tuhle:

Kolena, kolena, kolena

zas budou pěkně zelená

kleknu si totiž do trávy

maminka v pračce to napraví

Kolena, kolena, kolena

pak budou zase červená

upadnu totiž na tlamku

utíkám, nečekám na mamku

bleblemcy 

 

 

 

 

 

 


Další články z kategorie

Říkanky

Poštovní schránka (Jiří Wolker)

Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
- tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí,
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

Reklama