Znám křišťálovou studánku, 

kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen. 
Ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
pak nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.

marie.dostalova

 


Další články z kategorie

Říkanky

Otakárek fenyklový

Předevčírem jsem vám venku málem šlápl na housenku. Koukla na mě, ruce v bok, řekla: Dál už ani krok. Já jsem housenáček Ota, jestli mě však tvoje bota nezašlápne omylem, brzy budu motýlem.

Tuze krásným, to ti povím, otakárkem fenyklovým.

Reklama