Byla jedna žabka malá, kuňk, kuňk, kuňk!

Ona by se ráda vdala, kuňk, kuňk, kuňk!

Vylelezla ven z vodičky usišit své botičky,

kuňk, kuňk, brekeke, kuňk, kuňk, brekeke, kuňk, kuňk, brekeke, kuňk!

 

Přiskákal k ní žabák mladý, kuňk, kuňk, kuňk!

Co, žabičko, děláš tady, kuňk, kuňk, kuňk!

Byla svatba veliká, pozvali půl rybníka,

kuňk, kuňk, brekeke, kuňk, kuňk, brekeke, kuňk, kuňk, brekeke, kuňk!

terkasob

 


Další články z kategorie

Říkanky

Zajíc a medovina

Zajíc tlapkou bříško hladí, se včelami kamarádí. Dostal od nich medovinu, utíkal s ní na mýtinu. Kdo měl žízeň, tomu dal. Sám se napil, hned se smál – che, che, che. Nožky do tance se daly, před zajícem utíkaly. Volá: "Nožky, stůjte chvíli!" Kdepak, jen se zatočily! Po mýtině běží lehce, zůstat v klidu se jim nechce. Hop, žabáku skvrnitý, kdo skočí výš? Já či ty? Není to těch nožek vina, může za to medovina. 

Reklama