Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
- tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí,
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

barunkakralicek

 


Další články z kategorie

Říkanky

Koroptvičky v poli

Koroptvičky v poli, 

proč jste hnědé jak ta země?

Ach, to už tak musí být, 

abychom se mohly skrýt.

Když se blíží krok či hlas, 

matička Zem volá nás.

A my se k ní přitiskneme, stejně hnědé jak ta země, 

nespatří pak nikdo nás.

Reklama