Péče v prvních dvanácti měsících života dá dítěti často mnohem víc pro jeho rozvoj než celých následujících dvanáct let jeho života.  Na to je třeba myslet a dát dítěti co nejvíce své péče a porozumění právě v tomto období. 

Pokud se vaše drahá ratolest (či nezvladatelný puberťák) nechová podle vašich představ, nemusíte hned zoufat. I my jsme se bouřili rodičům, co si budeme nalhávat. Tady je několik tipů, jak se chovat když…

Děti velmi často sahají po počítačových hrách. A rodiče se, pokud své ratolesti nehlídají, jak by měli, mohou dočkat jediného. Dítě se stane na hraní závislé. Lze to pozorovat na tom, že už jej nebaví hrát si obyčejným, normálním způsobem. U hry venku či s hračkami se nudí, je nesoustředěné, vykazuje známky jisté agrese. Neustále chce sedět u počítače, a to i u prohlížení složky s hrami, nikoliv jejím hraním. Dítěti stačí vědomí, že hry má a je klidnější. Jako u drog. Narkoman, je-li si vědom toho, že drogu vlastní, nemá takovou potřebu ji užít.

Je pravda, že s mateřským instinktem se žádná z nás nerodí, i tikající biologické hodiny se ozvou až později. Pro některé z nás se však touha po dítěti s věkem stupňuje, některé máme brzy jasno, avšak poslední dobou roste i skupina těch žen, které děti nechtějí. Dávají přednost kariéře anebo osobní svobodě. 

Tělesné tresty jsou tématem, které už pěknou řádku let vyvolává nejrůznější spory, a to jak mezi odbornou a laickou veřejností, tak mezi některými rodiči navzájem. Někteří zastávají jednoznačně názor, že se jedná o hrubé a těžké násilí, které poznamená nejen tělesnou, ale i psychickou stránku dítěte. Jiní považují tělesné tresty za přirozenou věc, takřka za výchovnou metodu.

Dnes je den dětské obezity. Celosvětově je dětská obezita stále větší problém. Relativně nedávno jsme si mysleli, že je to problém hlavně USA, ale poslední roky tato epidemie zasáhla i Británii a další evropské země. My nejsme výjimkou. 

Mnoho rodičů se potýká s agresivitou svých dětí. Často jen tápeme, jak se v které situaci zachovat. Sledujeme, jak se chovají jiní, a snažíme se najít normu. Zde je pár otázek, na které odpověděla dětská klinická psycholožka Kamila Wawroszová.