Zajíc tlapkou bříško hladí, se včelami kamarádí. Dostal od nich medovinu, utíkal s ní na mýtinu. Kdo měl žízeň, tomu dal. Sám se napil, hned se smál – che, che, che. Nožky do tance se daly, před zajícem utíkaly. Volá: "Nožky, stůjte chvíli!" Kdepak, jen se zatočily! Po mýtině běží lehce, zůstat v klidu se jim nechce. Hop, žabáku skvrnitý, kdo skočí výš? Já či ty? Není to těch nožek vina, může za to medovina. 

diplopeta

 


Další články z kategorie

Říkanky

Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí?

Letím z lesa, milé děti! Vrků, vrků, vrků.
A cos tam viděl holoubku?
Perníkovou chaloupku 
u černého smrku.

Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku.
Viděl jsem ji s Jeníkem,
krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?
Kdepak! 
Zamkli chaloupku na cukrový klíč
a už byli pryč!

Reklama