Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
- tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí,
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

barunkakralicek

 


Další články z kategorie

Říkanky

Šel zajíček brázdou

Šel zajíček brázdou,

měl kapsičku prázdnou.

Potkala ho Káča,

dala mu koláča.

Přidala mu čtyři groše,

aby koupil dětem kaše.

On si koupil tabáku,

i ty jeden lajdáku!

Reklama