Předevčírem jsem vám venku málem šlápl na housenku. Koukla na mě, ruce v bok, řekla: Dál už ani krok. Já jsem housenáček Ota, jestli mě však tvoje bota nezašlápne omylem, brzy budu motýlem.
Tuze krásným, to ti povím, otakárkem fenyklovým.
Ilcaboxerka