Ztratila se fenka, jmenuje se Žurka, zůstala nám po ní u boudičky šnůrka.

Ach, vy dobří lidé, příbuzní a známí, kupte pro ni buřta a hledejte s námi.

Chopte toho buřta za uzenou šnůrku, jděte do ulic a volejte Žurku.

Až vás bude honit smečka hrozná, Žurka bude první, tak se nejlíp pozná!

SchovancovaDagmar

 

Další články z kategorie

Říkanky

Poštovní schránka (Jiří Wolker)

Poštovní schránka na rohu ulice,

to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
- tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí,
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

Reklama