Znám
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les.
Tam stačí škrtnout zápalkou
a všechno letí do nebes.
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les.
Tam stačí škrtnout zápalkou
a všechno letí do nebes.
Plave ryba po rybníčku,
nemá žádnou pokladničku.
Kam penízky ukládá?
na bříško a na záda.
Pekař peče housky,
uštipuje kousky.
Pekařka mu pomáhá,
uštipují oba dva.
Tázala se kočka kočky, má-li kocour pazoury.
„Jak jsi stará, tak jsi hloupá, jak by lezl do ďoury?"
Tázala se kočka kočky, má-li kocour koťata.
„Jak jsi stará, tak jsi hloupá, vždyť je to náš pantáta."
„To je táta, to je máma,
to je bába, to je dědek,
to je vnouček, malý klouček."
Kovej,kovej, kovaříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
Všechny moje prsty
schovaly se v hrsti.
Spočítat je umím hned:
jeden, dva, tři, čtyři, pět.